sobota 10. listopadu 2012

III. kapitola

     Vlk povalil Susan na zem a podíval se jí do jejích jasně modrých očí. Strnule na sebe hleděli. Sue se zmocnila panika. Horlivě přemýšlela co má dělat. Napadlo jí, že by mohla použít na vlka páčidlo, ale její batoh byl až moc daleko. Vlk otevřel svojí velkou čelist a vrhl se k Susaninýmu obličeji. Susan něco nahmatala v kapse a na poslední chvíli to vlkovi stříkla do obličeje. Vlk zakňučel a stáhnul se do rohu, kde zůstal. Sue si oddychla. Podívala se, co jí vlastně zachránilo život. Byl to pepřový sprej, který dostala od táty   k narozeninám. Pepřák jí hned připomenul tátu. Co s ním asi je? a pokud televize říkala pravdu tak má asi  45 minut na jeho záchranu. Susan z jejího přemýšlení vytrhl slabý vánek. "Odkud se tu bere vítr?" divila se Susan. Znovu, tentokrát pečlivě se porozhlédla po místnosti. A vida na stěně vzadu byla větrací šachta. A nebyla ani moc vysoko. Sue vlezla napůl těla dovnitř. Naposledy se soucitně ohlédla na vlka. Bylo jí ho trochu líto, ale na druhou stranu si oddychla, že už ji nechce zabít. Vylezla do malé místnosti. Nebyly tu žádný dveře ani větrací šachta ani vlci. Sue popošla doprostřed a vtom si uvědomila, že šlápla na nášlapnou dlaždici. Nic se ale nestalo. "uffff" oddechla si. Najednou se ozvalo skřípnutí a boční stěny se začaly stahovat k sobě.

...

     "Nic vám neřeknu!". "Možná, že budete trochu výřečnější, když budete vědět, že máme vaši dceru", řekl stejný hlas co natočil nahrávku pro Susan. "CO?!". Temný hlas zapnul televizi, na které se objevil záznam z průmyslové kamery. Byla tam Susan, která nevěděla co dělat, protože se začaly sužovat stěny. Temný hlas stěny jedním stisknutím tlačítka zastavil. "Pokud nám neřeknete vše co chceme vědět zemře vaše dcera zemře". "Dobře všechno vám řeknu". Trvalo to asi pět minut a Temný hlas věděl to co pan Stone. "Děkuji. Ale myslím, že se ještě trochu pobavíme". Znovu stiskl čudlík. Stěny se opět začaly posouvat k sobě. Hlas se s hlasitým ďábelským smíchem odbelhal ven z místnosti a nechal tam pana Stonea samotného. Následoval zoufalý výkřik Susanina táty, ale Sue to moc nepomohlo. Musela si zase poradit sama.

   

Žádné komentáře:

Okomentovat