Výzva

Prosím pište do komentářů vaše názory. Budu vám vděčný. Díky

VI. kapitola

     Susan nikdy o smrti moc nepřemýšlela. V tuhle chvíli však ano. Všechno ji bolelo a hýbání končetinami bylo vyloučeno. Byla bezradná. "Něco se ale přece musí dát dělat". Pomyslela si. Zkoušela se plazit, ale i u toho ji bolelo celé tělo. Celé si ho znovu a pozorně prohlédla. Její silonky byly celé roztrhané, boty taky a vůbec celé tělo vypadalo dost zbědovaně. Po celé délce těla měla zabodané střepy. Zkoušela si jeden vytáhnout. Bolest se dostavila okamžitě. Sue hlasitě vykřikla, ale střep si nakonec vytáhla. Tak to bylo celou hodinu. Když si vytáhla ze svého těla poslední střep, pokusila si s pomocí svých zkrvavených rukou postavit na nohy. S těží, bolestmi a nářky se jí to povedlo. Musela ale nějak poupravit svůj vzhled. Utrhla si otrhanou část trička a zavázala si s nimi zbědované ruce. Měla teď tričko jen do půli těla, ale zase jí nebolely ruce. Poté si vytáhla tkaničky z bot, svázala je dohromady a potom si jimi stáhla vlasy do ohonu. Byla připravena pokračovat v cestě.


...


"Musím říci, že ta holka má výdrž". Řekl tajemný hlas. "Uvidíme jak si ale poradí s tímhle". Dopověděl a zatáhl za černou páku.