New York 1999...
"Susan mám teď nějaké problémy v práci nesmíš jít domů", "ale tati! Co se děje?!". "Susan musím končit"...bzzzbzzzbzzz. Hovor skončil a třináctiletá Susan stála vyděšená na opuštěné a zatuchlé ulici.
Byla tak vyděšená, že se ani nemohla pohnout. Hlavou se jí vířily myšlenky typu: co se stalo?
Co je s tátou? Kde je? Susan bylo třináct let, měla vlasy černé jako úhel a modré oči, které teď byly celé zalité slzami. Na sobě měla červené triko pruhované punčochy a na nohách bíločerné ochozené tenisky. Na ramenech jí visel zelený batoh. V něm nespočívalo nic zvláštního, jen pár sešitů nějaké bonbóny, propiska a mobilní telefon.Sue se rozhodla uklidnit se. "Neboj táta je v pořádku, buď v klidu" mumlala si pro sebe. Vyšla na ulici, kde bylo naopak lidí až moc. Bylo tu moc lákavých výloh a kdyby Susan nebyla v takové situaci rozhodně by neodolala a šla se minimálně do pěti obchodů podívat. Když došla k Central Parku sedla si na lavičku a snažila se zapomenout na hovor s tátou. Najednou jí zazvonil telefon. Bylo to znamení, že jí přišla SMS. Sue vyndala mobil z batohu a přečetla si ji.Stálo tam: Susan sejdeme se u nás doma ve čtyři všechno ti vysvětlím táta. Susan byla zaslepena touhou vidět svého otce a tak se ihned rozeběhla k domovu.Susan Stoneová bydlela v mrakodrapu, který obsahoval 24 pater. S tátou bydleli ve 13.
Susan měla pouze otce její matka totiž zahynula při autohavárii.
Když Susan dorazila domů byli už čtyři hodiny. Odemkla si a vyjela do 13. poschodí. Vešla do bytu a nasála tu skvělou vůni domova. Podívala se na hodinky, ty ukazovaly 15:59. Susan se posadila do křesla v obývacím pokoji a čekala. Zanedlouho se někdo začal hrabat v zámku a Susan rychle přiběhla ke dveřím a otevřela je. "Ahoj ta..." větu ale nedokončila, protože ve dveřích nestál její táta, ale úplně cizí chlap. "Neboj se, brzy se se svým tátou setkáš". Potom zdvihl páčidlo, které měl v ruce a uhodil Susan do hlavy. Susan se nejdříve zatemnilo před očima a pak se zhroutila k zemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat